Již asi měsíc se zabývám ve volném čase tím, že vybírám novou daily káru, která nahradí mojí Fabii na operativní leasing. Protože ji ke konci roku odevzdám, o odkup nebo jiné nové auto již zájem nemám, rozhodnul jsem se, že si za stejné peníze pořídím něco, co mi mimo přepravní kapacity nabídne také trochu zábavy a radosti.
Tak jsem se byl podívat na Alfu Romeo 156 GTA v autobazaru v Praze.
Nejdříve jsem auto hodinku prohlížel čistě staticky a důkladně ho prověřil. Celé auto je několikrát lakované, na laku je spousta vad, ale odstín je trefený dobře a celkově ten lak neuráží na 20 let staré auto. Je tam ale hodně detailů, které bude potřeba ještě dodatečně opravit. Co je ale blbý, tak to auto kvete. Na kapotě po kamínkách, to se dá ještě pochopit i auta za 240 tisíc. Jenže zadní lemy jsou po celé vnitřní hraně orezlé, a to už opravdu nevypadá moc dobře na Alfu za tolik peněz. Odhrnul jsem si koberec v zadním podběhu, a vnitřek sice není úplně jako Titanic, ale je celý kropenatý, takže bude potřeba sundat koberce, obrousit celé vnitřky a ošetřit. Nicméně by to chtělo udělat opravdu co nejdříve, takže to rozhodně není ve stavu sednout – jezdit, ale bude to projekt tak na dva měsíce příprav. Spodky dveří, víko kufru, střecha kolem oken a takové tyhle místa jsou překvapivě naprosto v pořádku. Možná to souvisí s tím lakováním 🙂 Každopádně největší obavy mám ale ze stavu podvozku, který je celý nastříkaný „načerno“ a poměrně nedbale. Hromada cákanců na okolních dílech prozrazuje, že to není úplně profi práce, ale spíš posmrtná maska. Na poklep to vypadalo okay, ale nechceš vědět, co je pod tím, a kde všude budou schované vyžrané díry. Samozřejmě že po koupi by mě čekalo příšerné peklo v podobě odstranění toho nástřiku.
Podvozek je po tuhý, našel jsem pouze lehčí vůle u pravého zadního kola, ale jízdně se to moc neprojevovalo, auto netřískalo. Možná to bylo zimníma pneumatikama z roku 2016 a tím super-strmým řízením, ale na rozbité cestě v zatáčkách to auto působilo docela neklidně. Jel jsem s tím docela daleko, takže jsem to měl možnost navnímat. Ale k pocitům z jízdy se ještě dostanu. Interiér vypadá na 186 tisíc naprosto příšerně. Zadní okýnka sotva lezou a připomíná ty nervy drásající zážitky z okenních stahovaček v Hyundai S-Coupe z roku 1989, kdy do poslední chvíle nevíš, jestli to dá až do konce, nebo v tom něco praskne a zůstane napůl stažené 🙂 Je vidět, že se snažili vyrobit kvalitně vypadající auto, ale použili na to materiály, které měli životnost jen pár let. Dneska to vypadá jako křáp za jeden plat s půl milionem kilometrů na tachometru. Například dveřní madlo a okolí tlačítek na stahování oken, toho se člověk až štítí dotknout. Vnitřní zrcátko je snad vyrobené z alobalu, který se začal kroutit a snad bych ho raději utrhnul, než se díval na tuhle hrůzu. Vypadá to opravdu jaka domácí výrobek z receptáře podle návodu od Přemka Podlahy. Displej na palubní desce je skvělý, ale bohužel už místo němčiny ukazoval rozsypaný čaj, a nebyla to ani Japonština, ani Korejština, jen už funguje tak každý 10 pixel. Bude ho potřeba tedy vyměnit, protože je absolutně nepoužitelný. Volant, řadička byly dost ošoupané, ale sedačky už nechal autobazar přečalounit, takže vypadaly dobře. Jen je nakrémovali až tak moc, že v nich člověk klouzal, a moc nepodržely tělo. Typické pro takhle staré italy jsou dveře, které se otevírají prakticky bez jakéhokoliv chodu a působí, jako kdyby měli každou chvíli upadnout. V kufru kolem rezervy jsem navíc objevil místa, které nevěřím, že takhle vyšly z výroby. Je to asi stopa po nějaké havárii. Ostatně kolem zadních světel byla ta karoserie hodně zvláštní, vypadalo to, jako kdyby tam někdo tvořil podomácku a maskoval nějaké ošklivosti. Ostatně zadní nápisy 156 a GTA se nedochovaly, takže to nebude záměr mít nenápadný sleeper, ale důsledek nějaké větší nehody. Předek naopak vypadal slušně, mimo velice opotřebené masky a slavného milánského loga, akorát jsem očekával xenony a místo toho tam jsou takové bludičky, jsou to snad petrolejky?! Každopádně v noci bych s tím mimo Prahu jezdit nechtěl a čekala by mě výměna obou světlometů. Pod kapotou mě překvapilo množství koroze na různých dílech, kontakty na baterii vypadají jako z nějakého poválečného zemědělského stroje s minimální údržbou.
Zkusil jsem to teda nadlábnout. Ještě než se roztočil startér, tak jsem zpozorněl při otáčení klíčku. Takhle vychozenou spínací skříňku jsem dlouho neviděl. Než se klíček zaaretuje do první polohy, tak už na mě porůznu probliknuly kontrolky, a samotná aretace v jednotlivých polohách je taky hodně vágní. Představte si, že na jaře najdete na zahradě starý zámek na kolo z Tesca, který jste na podzim zapomněli venku, a zhruba takhle dobře definovaný chod ta spínačka má. K autu je navíc pouze jeden klíček, který vydrží tak akorát na cestu k někomu, kdo vymění nejen spínačku, ale rovnou vyrobí další dva nové klíče. Dálkový centrál byl samozřejmě nefunkční, a co je zajímavé, tak u auta mezi doklady byla faktura ze Švýcarska (výroba klíče) a obálka z UK, ve které byl jako obsah byl uveden nový náhradní klíček. Z nějakého důvodu ale k vozu další klíček není.
No potom, co se startér velice líně rozběhnul a roztočil legendární Busso pod kapotou, tak jsem byl vážně překvapený tichým a vyrovnaným chodem toho motoru. Ale to by nesměl být tenhle kus, aby nebylo něco špatně. Silentbloky motoru jsou nejspíš po smrti, protože se volant na volnoběh chvěje jako studentka druhého ročníku v kabinetě pana učitele před doučováním z přírodopisu.
No a pojďme konečně k jízdě! Posaz za volantem se mi podařilo najít docela rychle a překvapivě nebyl tak přehnaně italský, jak jsem očekával. Někdo to přirovnává k opičímu sedu, tedy krátké nohy a dlouhé ruce. Tady bylo ale všechno v pořádku. Chod spojky je poměrně neutrální, není ani dokonalý a ani mě nijak neštval. Brzdy nejsou v dobré kondici, takže na prudší sešlápnutí reagují spíše vlažně. Naopak při lehkém položení nohy na pedál zareagují až příliš horlivě a trochu to připomíná starší VW a Škodovky. Řazení nijak nedrhne, kvalty tam padají skvěle, ale délka řadící páky i její chod je příliš dlouhý, navíc jsou pozice v jednotlivých stupních takové nejasně definované, jako kdyby člověk míchal bramboračku. Nicméně průměrné staré BMW řadí výrazně hůř, protože má sice lépe definované a kratší dráhy, ale obvykle zadrhává a je takové nepřesné, takže by to opět hodnotil spíše neutrálně. Po prvních kilometrech za volantem jsem se i celkem sžil s chováním auta a musím říct, že jsem se v zatáčkách začal hezky bavit, aniž bych tlačil na pilu, a už jsem si pomalu začal představovat, jaké by to asi bylo, kdybych tomu dopřál geometrii, nové kvalitní semislicky a případně pořídil nový podvozek typu Bilstein B12 pro-kit. Potom co se motor ohřál, jsem vyzkoušel také reakce na plyn. Není to tak briskní jako soudobé M3 ve sport režimu, ale pořád to je na elektronickou škrtící klapku živoučké a motor se hezky vytáčí až omezovači v sedmi tisících. Odhlučnění je naladěné tak akorát, takže do kabiny proniká opravdu krásný orchestr a přitom byste motoru uchem odhadovali tak o tisíc otáček míň. Není problém tedy jet na dvojku vytočenou na 4 tisíce před předjížděcím namévrem a ve správný moment poslat plyn k podlaze. V ten moment auto mírně zatahá za volant, ale není to nic nesnesitelného, jako umí jiné přeplňované silné předokolky. Výkonově to není nic brutálního, ale není to ani žádný loudal. Zkrátka to odpovídá těm 240k, co ten motor má mít. Každopádně motor běžel jako samet po celou dobu prohlídky a testovací projíždky, očividně snese hodně 🙂 Akorát je blbý, že auto od roku 2016 nevidělo servis, není k tomu nikde ani čárka. Bazarista tvrdí, že to pět let stálo a proto k tomu neexistují doklady. Před těmi pěti lety mělo 181 tisíc najeto, nyní má 186. Jsou na tom nazuté zimáky z roku 2016 a vypadají skutečně jako po pár tisících. Stav brzd mimochodem také odpovídá delšímu stání někde v kopřivách. Jenže celkově to auto na mě působí tak, že na něm někdo najel ještě dalších 100 tisíc bez jakéhokoliv servisu.
Za mě tedy smíšené pocity. Alfu mám stále rád, 156 také a GTA považuji za mistrovské dílo. Ale najít tu správnou bude možná tak těžké, že zase odjedu starším BMW (E36/E46) nebo Fordem Focus ST…
